Helena Mičkalová se narodila v Mistříně u Kyjova. Jako dítě trávila každé prázdniny u prarodičů ve Velkých Karlovicích v Podťatém, odkud pocházela její maminka. Vystudovala Střední pedagogickou školu v Kroměříži (1954) a Pedagogický institut ve Zlíně (1966). Ve Velkých Karlovicích nastoupila na své první učitelské místo pod vedením zkušeného ředitele Miroslava Tettera. Celý aktivní život pracovala jako učitelka, později jako zástupkyně ředitele. Vedla i obecní kroniku Velkých Karlovic. R. 1958 se provdala za Jiřího Mičkala, vnuka Jury Vašutového z Čartáku na Soláni, s nimž měla dvě děti. Rodinnými přáteli byli např. Karel Hofman nebo Marie Chovanečková.
Vedle povinností si vždy dovedla najít čas pro celou řadu zálib a celoživotních lásek. Patřily k nim především knihy, ochotnické divadlo (vytvořila řadu zajímavých rolí) a národopis, kterému se věnovala po mnoho let. Působila ve Valašském krůžku UP závodů, folklorním souboru dospělých. Po 27 let vedla dětský soubor Javorníček a od r. 1978 pěvecký sbor žen Karlovjanky, se kterým dosáhla řady úspěchů.
Nezajímaly ji jen písně a tance, ale i pověsti a originální vyprávění plné krásného nářečí, které sbírala a zapisovala podle vyprávění pamětníků přes třicet let a zúročila ve svých knihách O čem si vyprávjajú Karlovjané (1995), Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo (1999), Co si pamatujú Karlovjané (2001), souborně vyšly pověsti v knize Zlatá studánka (2001). Přispívala také do novin a časopisů a publikovala zajímavosti z historie a místopisu Valašska a Velkokarlovicka. S ředitelem školy Jindřichem Dudou spolupracovala při vydávání časopisu Dědina pod Bezkydem. Další její velkou láskou byla turistika, zajímala se o historické stromy a květiny.
Text: MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 181.
Textový materiál Jiřího Mičkala z besedy o Heleně Mičkalové, MVK Vsetín, 2016
Fotografie: Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm.
Další informace: Cítíte se být Valachem? A znáte aspoň jednu valašskou pověst nebo pohádku? Obelisk. 1999, roč. 7, č. 11 (červen), s. 10.
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Ju-Na. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 92.
MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 181.
MIKULCOVÁ, Marie. Helena Mičkalová – sběratelka lidové slovesnosti. Region Valašsko. 1996, č. 10 (5.3.1996), s. 13.
MIKULCOVÁ, Marie. Jak se má, co dělá učitelka a kronikářka Helena Mičkalová. Naše Valašsko. 1999, roč. 7, č. 1 (5.1.1999), s. 6.
MIKULCOVÁ, Marie. Zemřela Helena Mičkalová. Jalovec. 2011, roč. VIII, č. 51 (20.12.2011), s. 12.
SOBOTKA, Richard. Na slovíčko se spisovatelkou Helenou Mičkalovou z Velkých Karlovic. Valašsko: vlastivědná revue. 2005/2, s. 54.
SOBOTKA, Richard. Valašsko Heleny Mičkalové nejen čarovné, také malebné a libozvučné. Valašsko: vlastivědná revue. 2005/2, s. 44-45.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města, 1998, s. 70.
Výběrová bibliografie: Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo. 1999
Co si pamatujú Karlovjané. 2001.
O čem si vyprávjajú Karlovjané. 1995.
Soláň a jeho okolí: kultura a umění, rekreace, sport, turistika. Sdružení pro rozvoj Soláně, 2007. (autorka textů)
Velké Karlovice – cesty za minulostí a krásou. Obec Velké Karlovice, 2004.
Velké Karlovice – cesty za minulostí a krásou II. Obec Velké Karlovice, 2008.
Zlatá studánka. Vizovice: Lípa, 2001. 133 s. (spolu s E. Hankovou)
110 let amatérského divadla ve Vel. Karlovicích. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1988, s. 76-77.
Co čího nech, vyspíš sa jak měch. ZVUK. 1999, jaro, s. 69.
Jak jsem sbírala pověsti. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1994, s. 46-47.
Jezdecký sport ve Velkých Karlovicích. Zpravodaj OVM ve Vsetíně. 1990, s. 55-56.