Gustav Adolf Říčan byl evangelický kněz a botanik amatér. Narodil se v Borové u Přibyslavi jako syn tamního rolníka a barvíře. Studoval teologii ve Vídni, Erlangu a v Rostocku. Poté byl krátkou dobu vikářem v Opatovicích a v Hodslavicích. Od r. 1895 působil nejprve jako vikář a následně byl r. 1897 zvolen prvním českobratrským evangelickým farářem v Hovězí – Huslenkách. S výjimkou dvou let (1902-04), kdy pobýval v Hradci Králové, až do výslužby v r. 1933 působil v Hovězí – Huslenkách. Jako důchodce žil nejprve ve Valašském Meziříčí a poté ve Vsetíně, kde 6. července 1939 zemřel a je pochován v Huslenkách.
Jeho hlavním úsilím vedle mravního povznesení valašského lidu byla láska k přírodě. Navázal na činnost Františka Gogely, faráře v Rajnochovicích a doplnil k jeho herbáři další položky sesbírané především na území Horního Vsacka, kterým se jeho předchůdce nezabýval. Byl významným botanikem a publikoval své poznatky v časopisech Věda přírodní, ve Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně, ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově, ve Sborníku Přírodovědné společnosti v Moravské Ostravě aj.
Přispíval také do Našeho Valašska. Založil herbář, který je dodnes významným zdrojem informací pro oblast floristiky na Valašsku. Většina jeho sběrů je uložena v herbáři Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Napsal studie Chrpa javornická a její naleziště na Moravě, Květena Makyty v Moravských Karpatech, Orchideové louky u Vsetína, Květena Javorníků s mapkou, Staré tisy na Moravském Valašsku a Z domácího léčení lidového na Valašsku.
Jeho sbírka více než 6000 brouků je majetkem muzea ve Vsetíně a je uložena v depozitáři ve Valašském Meziříčí. V r. 1936 vydal vlastním nákladem dílo Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského, v němž shrnul veškeré výsledky svých pozorování. V knize Vsatský okres z r. 1938 jsou zahrnuty jeho studie o květeně a zvířeně okresu. Z jeho pozůstalosti jsou uchovány poznámky a koncepty, z nichž je zřejmé, že se nezaměřoval pouze na floristiku, ale věnoval svou pozornost i skladbě rostlinných společenstev. Zajímal se také o geologii a entomologii.
Text: Gustav Adolf Říčan. In: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Huslenkách [online]. 2012 [cit. 2012-06-21].
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Na-Su. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009. s. 78.
Fotografie: Archiv Muzea regionu Valašsko.
Další informace: Gustav Adolf Říčan. In: Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Huslenkách [online]. 2012 [cit. 2012-06-21].
G. Říčan. Literatura. Naše Valašsko. 1929-1930, roč. I, č. 1, s. 43.
Gustav Říčan: Květena okresu vsetínského a val.-meziříčského 1936. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 1, s. 48.
KAŠPAROVÁ, Milena. Gustav Adolf Říčan 130 let od narození. Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1997, s. 67.
KRHOVJÁKOVÁ, Jana. Gustav Adolf Říčan – farář, botanik a přírodovědec (1867-1939). Zpravodaj obce Huslenky. 2007, č. 18 (říjen), s. 3.
Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Hvězdárna; Vsetín: Okresní úřad; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. s. 629.
Opustili nás v létě. Julius Šobr. Gustav Adolf Říčan. Joža Orság Vranecký. Jana Freundová-Mozolová. Literatura a umění. Naše Valašsko. 1939, roč. V, č. 3, s. 152.
TKAČÍKOVÁ, Jana. Kvete v poli růže planá… aneb za růžemi s G. A. Říčanem. Valašsko: vlastivědná revue. 2006/1, s. 32-34.
TKAČÍKOVÁ, Jana. Moravský botanik Gustav Adolf Říčan. Valašsko: vlastivědná revue. 2009/1, s. 22-26.
Výročí kulatá a půlkulatá. Historie. Šipinky. 1999, č. 7, s. 8.
Výběrová bibliografie: Jiří Třanovský a moravské Valašsko. Naše Valašsko. 1937-1938, roč. IV, č. 1, s. 8-13.
Staré tisy na moravském Valašsku. Naše Valašsko. 1931, roč. II, č. 3, s. 118-125.
Z domácího léčení lidového na Valašsku. Naše Valašsko.1929-1930, roč. I, č. 4, s. 173-177.