František Lukáš

Vsetínský stavitel František Lukáš, byl první dítě chudého pasekáře Jana Lukáše a jeho ženy Rozíny. Vyrůstal v hájence nedaleko Stříteže nad Bečvou a pozoroval stavbu přehrady Bystřičky (1908-12), která jej nadchla pro stavební profesi. Během 1. světové války zastupoval v zaměstnání svého otce, v letech 1916-18 se vyučil zedníkem, později i tesařem. Během práce pro vídeňskou stavební firmu získal řadu zkušeností, především s velkými průmyslovými stavbami. Tovaryšské zkoušky skládal r. 1921, toužil však po dalším vzdělání a nakonec byl přijat na Střední průmyslovou školu v Brně, kterou absolvoval r. 1925. Poté začal pracovat jako stavbyvedoucí a r. 1927 se oženil s Lydií Kočíbovou. R. 1929 získal oprávnění užívat titul stavitel, r. 1931 se stal zednickým mistrem. Od r. 1935 byl společníkem technické stavební kanceláře spolu s Aloisem Sedlářem a stavební firma se obzvlášť před 2. světovou válkou rychle rozrůstala. Některé jeho projekty a realizace byly oceněny na celostátní úrovni.

Během druhé světové války se aktivně zapojil do odboje. R. 1947 obdržel medaili za zásluhy o výstavbu, avšak r. 1948 byla jeho firma, která měla již 125 zaměstnanců, znárodněna. I přes nechuť režimu se mu podařilo jako zkušenému stavaři zůstat v čele stavební skupiny a v průběhu 60.-70. let realizoval řadu staveb, mj. Sborový dům Horního sboru ČCE, smuteční obřadní síň ve Vsetíně a vsetínský „věžák“. Do r. 1981 vykonával funkci odborného stavebního dozoru MěNV ve Vsetíně.