František Lukáš

Vsetínský stavitel František Lukáš, byl první dítě chudého pasekáře Jana Lukáše a jeho ženy Rozíny. Vyrůstal v hájence nedaleko Stříteže nad Bečvou a pozoroval stavbu přehrady Bystřičky (1908-12), která jej nadchla pro stavební profesi. Během 1. světové války zastupoval v zaměstnání svého otce, v letech 1916-18 se vyučil zedníkem, později i tesařem. Během práce pro vídeňskou stavební firmu získal řadu zkušeností, především s velkými průmyslovými stavbami. Tovaryšské zkoušky skládal r. 1921, toužil však po dalším vzdělání a nakonec byl přijat na Střední průmyslovou školu v Brně, kterou absolvoval r. 1925.

Poté začal pracovat jako stavbyvedoucí a r. 1927 se oženil s Lydií Kočíbovou. R. 1929 získal oprávnění užívat titul stavitel, r. 1931 se stal zednickým mistrem. Od r. 1935 byl společníkem technické stavební kanceláře spolu s Aloisem Sedlářem a stavební firma se obzvlášť před 2. světovou válkou rychle rozrůstala. Některé jeho projekty a realizace byly oceněny na celostátní úrovni, například chráněná památka dům „Rodinger“, dále postavil chirurgický pavilon vsetínské nemocnice (dokončený 1945), vsetínskou poštu (proti Lidovému domu), okresní úřad (nad zámkem), zámečky pro firmu Thonet v Kychové a Dinotici a činžovní domy prvorepublikového sídliště „Kolonka“.

Během druhé světové války se aktivně zapojil do odboje, byl v kontaktu přímo s Josefem Sousedíkem a pomáhal odbojářům získávat stavební materiál. R. 1947 obdržel medaili za zásluhy o výstavbu, avšak r. 1948 byla jeho firma, která měla již 125 zaměstnanců, znárodněna. I přes nechuť režimu se mu podařilo jako zkušenému stavaři zůstat v čele stavební skupiny a v průběhu 60.-70. let realizoval řadu staveb, mj. Sborový dům Horního sboru ČCE, smuteční obřadní síň ve Vsetíně a vsetínský „věžák“. Do r. 1981 vykonával funkci odborného stavebního dozoru MěNV ve Vsetíně.