František Jaroslav Koželuha

Vlastenecký kněz František Jaroslav Koželuha pocházel z početné rolnické rodiny. Vystudoval piaristické gymnázium ve Strážnici (1859-63) a od r. 1867 studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen byl 5. července 1871. Jako kněz působil od r. 1873 v Rožnově pod Radhoštěm, kde mj. založil první veřejnou knihovnu, a poté v Polešovicích na Slovácku, kde r. 1881 založil amatérský archeologický spolek Velehrad s nímž prováděl výkopy v okolí. R. 1883 byl ustanoven katechetou v Prostějově, kde více než 25 let vyučoval náboženství a český jazyk na reálném gymnáziu. Zabýval se sociálními otázkami a byl ovlivněn myšlenkami Adolfa Kolpinga. Od 80. let 19. století u nás organizoval první hnutí Spolku katolických tovaryšů. R. 1909 odešel na odpočinek, střídavě pobýval v Brně a Vlachovicích, kde působil jako výpomocný kněz a kde 3. ledna 1912 zemřel.

Během pobytu na Valašsku sbíral národopisnou slovesnost, kterou částečně sám zpracoval (r. 1874 vydal Kytici národních písní moravských Valachů), nebo předal na dopracování Františku Bartošovi. Zajímal se o osobnost Františka Palackého, věnoval mu stejnojmennou brožuru a spolu s Františkem Bayerem vydali brožuru Františka Palackého poslední loučení s rodnou Moravěnkou. Dále napsal řadu odborných studií a článků s tematikou moravských náboženských, hospodářských a kulturních dějin a byl spolupracovníkem redakce Ottova slovníku naučného.