František Horalík se narodil v starousedlé rodině ve Valašských Kloboukách. Absolvoval pět tříd obecné školy a dva ročníky zemské vyšší reálky v Uherském Brodě. Vyučil se krejčím a jako krejčovský tovaryš pracoval ve Vídni, Uherském Hradišti a Jindřichově Hradci. Za 1. světové války se dostal až do Istrie, po válce se osamostatnil a začal se život ve svém rodišti jako krejčí. Kromě řemesla se zaměstnával i zemědělstvím.
Zajímal se o lidové kroje, písně, tance a byl rozeným zpěvákem a vypravěčem. Po zvládnutí technologie krojů z nejbližšího okolí postupně ovládl František Horalík tektoniku a výzdobné prvky krojů ze Vsacka, Vizovicka, Malenovska, Rusavy, Valašskomeziříčska, Rožnovska a Frenštátska. Po 2. světové válce byl vybrán jako mistr lidové umělecké tvorby v oboru valašských lidových krojů. R. 1967 převzal Čestný odznak Ústředí lidové umělecké výroby a v tomto období ušil desítky valašských mužských krojů jak pro jednotlivce, tak pro folklorní soubory – např. Dúbravu ve Valašských Kloboukách, Jasénku a Vsacan na Vsetíně, Valašský krúžek v Brně a ve Vizovicích, či Vlajku mládí v Brně. Ukázky jeho krojů byly vystaveny na řadě výstav. R. 1933 dal spolu s Františkem Sušilem podnět k založení Městského muzea ve Valašských Kloboukách. Národopisné slavnosti ve Valašských Kloboukách, v Rožnově pod Radhoštěm a ve Strážnici nikdy nebyly bez jeho vystoupení. Vystupoval také v rozhlase a brněnská televize natočila k jeho 80. narozeninám medailon, který je součástí televizního seriálu Z pramenů vody živé. Zemřel ve Valašských Kloboukách.
Text a fotografie: OREL, Josef. Krojový krejčí František Horalík. Národopisné aktuality. 1974, roč. XI, č. 4.
Další informace: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Fi-Ju. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2010, s. 61.
OREL, Josef. Krojový krejčí František Horalík. Národopisné aktuality. 1974, roč. XI, č. 4.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 52.