František Chmelař

Akademický malíř, grafik a medailér František Chmelař pocházel z liptálské rodiny Chmelařů, říkalo se jim také Bílovští. Jeho bratrem byl písmák Josef Chmelař. V letech 1939-1945 studoval dekorační malbu na Škole umění ve Zlíně a ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. J. Kaplického. Po absolvování školy r. 1949 se usadil v Brně a pracoval v reklamě a propagaci. 

Od r. 1958 se věnoval pedagogické činnosti, vyučoval na SUPŠ v Uherském Hradišti a v Brně. V letech 1961-1971 působil na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UJEP v Brně a r. 1969 získal docenturu. R. 1980 byl jmenován profesorem na katedře teorie architektury a výtvarné výchovy fakulty architektury VUT v Brně, kde působil v letech (1971-1986). 

Ve své tvorbě se nejvíce věnoval krajinářství, nejčastěji zobrazoval Jeseníky, kam Chmelařovi přesídlili r. 1946. Snažil se o celkové vnímání krajiny, užíval typické symboly (louky, stromy, oblaka), modř a zeleň zdůrazňoval černou barvou. Pro své fantastické krajiny používal art protis.

Soustavně se věnoval i monumentální tvorbě v trvalém architektonickém začlenění, např. keramickým mozaikám, pískovcovým vitrážím, sgrafitům a pohledovému betonu. Jeho díla jsou součástí mnoha veřejných budov, na Valašsku je k vidění např. jeho mozaika na objektu čistírny vod v Karolince. 

Působil také v oblasti propagační, výstavnické a drobné grafiky a medailérství. Ve své tvorbě zachytil i krajinu v okolí rodné obce, např. Pohled na Liptál (1943), Krajina ze Syrákova aj. R. 1976 zpracoval řadu realistických kreseb tanečníků a tanečnic Valašského krůžku z Liptálu jako součást přípravy na monumentální obraz banketního sálu Společenského domu v Havířově. Podílel se také na výtvarném řešení Památníku národního písemnictví v Praze.

Od r. 1944 se pravidelně účastnil kolektivních výstav jihomoravských výtvarníků a samostatně vystavoval od konce 50. let. Jeho výtvarná díla jsou k vidění v řadě galerií u nás i v zahraničí. Pustil se též do tvorby kroniky, napsal čtyřiadvacet stránek, které ukazují život rodiny Chmelařovy na pasekách nad Liptálem. Dílo však nedokončil.