Flora Kleinschnitzová

* 16.03.1891 Brumov Bylnice – † 16.09.1946 Praha

Působení: knihovnice, spisovatelka, literární historička a překladatelka

Průkopnice působení žen v akademické sféře Flora Kleinschnitzová se narodila do německojazyčné rodiny poštmistra Josefa Kleinschnitze a jeho manželky Anny Wunschové. Měla ještě tři sestry – Marii, Alžbětu a Heřminu.

Po základní škole v Brumově a nastoupila r. 1908 na střední školu v Uherském Brodě, kde spolu s deseti spolužačkami patřila k průkopnicím studia dívek na místní reálné škole. To se ale setkalo s nelibostí části místní konzervativní veřejnosti a již r. 1909 moravský zemský výbor povolení studia dívek odvolal. Otec Flory se velmi angažoval, aby mohla ve studiu pokračovat a zemský výbor své rozhodnutí nakonec zrušil.

Po maturitě r. 1913 nastoupila Flora Kleinschnitzová na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studovala germánskou a slovanskou filologii, r. 1919 zde obhájila doktorský titul. Poté pracovala jako praktikantka ve Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (předchůdkyni Národní knihovny) a postupně se vypracovala až na vedoucí oddělení rukopisů knihovny.

Zároveň rozvíjela i svou akademickou kariéru. R. 1929 se stala docentkou československé literatury se zaměřením na knihovnictví a byla teprve třetí docentkou na Filozofické fakultě. Na Univerzitě Karlově poté přednášela dějiny nové slovenské literatury a věnovala se mimo jiné počátkům slovenského novinářství. Ve druhé polovině 30. let se odborně zaměřila také na vlivy švédského písemnictví na českou literaturu. K těmto tématům publikovala šest knih a desítky odborných studií a článků.

Kromě toho se podílela na organizaci výstav v knihovně a připravila řadu přednášek pro rozhlas. Flora Kleinschnitzová byla členkou Literárního odboru Matice slovenské, Učenej spoločnosti Šafárikovej, Masarykova lidovýchovného ústavu i Ústavu skandinávského a nizozemského v Praze. Krátce působila také jako místopředsedkyně Severské společnosti.

Během 2. světové války se začal zhoršovat její zdravotní stav, na podzim r. 1941 prodělala mozkovou mrtvici. Kvůli zdravotním potížím postupně omezovala svou práci v knihovně, odkud r. 1944 odešla. Flora Kleinschnitzová zemřela 16. září 1946 v Masarykových domech v Krči na následky další mozkové mrtvice.

Flora Kleinschnitzová patřila ve své době mezi výrazné osobnosti československého knihovnictví a literární vědy a zároveň mezi první ženy, které se prosadily na univerzitní půdě.

Zdroje a bibliografie:

Text sestavil: Pavel Mašláň, Muzeum regionu Valašsko.
Fotografie: Ženský svět: list paní a dívek českých. 07.1929, 33(7-8).
Výběrová bibliografie: Andrej Sládkovič a jeho doba: (1820-1850). Praha: Anna Bečková, 1928.
Dies irae, dies illa …: (ze sklonku „Zlatého věku“). V Praze: [s.n.], 1932.
Emanuel Swedenborg v Praze: opožděný lístek jubilejní ze styků švédsko-českých. Praha: [s.n.], 1934.
Ex Bibliotheca Tychoniana Collegii Soc. Jesu Pragae ad S. Clementem. Uppsala: Almqvist & Wiksells Boktryckeri, 1933.
Kapitoly knihovědné a knihovnické: Janu Emlerovi k šedesátce. Praha: Československá společnost knihovědná v Praze, 1938. (spolu editoři: Josef Bečka a Jan Thon)
Karel Salvoj Amerling a Slovensko: (Kapitola zo vzájomnosti československej.). [Bratislava?]: [s.n.], 1930.
[Matice slovenská; Josef Škultéty]: dvě jubilea. Praha: [nákl. vl.], 1933.
Náboženské postavy z lidu v díle Karoliny Světlé. V Praze: [s.n.], 1919.
Náboženští blouznivci XIX. století v Čechách v moderním českém románu – disertační práce. Praha: FFUK, 1919.
Nové příspěvky k dějinám Rožmberské knihovny. Překlad Flora Kleinschnitzová. V Praze: Kroužek českých exlibristů, 1926.
Rukopisy svatováclavské v Národní a Universitní knihovně v Praze. Praha: [s.n.], 1939.
Samoslav B. Hroboň a Karol Slavoj Amerling. [Turč. Sv. Martin: Slovenské Pohľady], 1930.
Seltene Bohemica des XVI. Jahrhunderts in schwedischen Bibliotheken. Uppsala: Almqvist & Wiksells Boktryckeri-A.-B., 1931.
Sládkovičova „Marína“ v československém písemnictví. [Praha: F. Kleinschnitzová, 1925.
Slovenská kniha: výstava říjen 1931. V Praze: Československá jednota, 1931. (spolueditor Pavel Bujnák)
Die slowakische Schriftsprache: (Ein Problem der Romantik). [Prag: Staatsdruckerei, 1930].
Tjeckoslovakiens andliga kulturliv genom tiderna. Praha: Orbis, 1937.
Úvodem k výstavě iluminovaných rukopisů. [Praha]: Veřejná a universitní knihovna v Praze, [mezi 1919 a 1934?].
Vlasti, vědě a Tobě: z archivu rodiny Emlerovy. V Praze: nákladem důchodů obce hlavního města Prahy, 1936.
Vox saeculi: nové příspěvky k poesii českého humanismu. V Praze: nákladem Veřejné a universitní knihovny, 1931.
Z našej romantiky: výber z diela. Prvé vydanie. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1958.
Z našej romantiky: listy Samoslava B. Hrobona a Bohuslavy Rajskej. V Turčianskom Sv. Martine: [nákl. vl.], 1925.
Další informace: CÍSAŘOVÁ KOLÁŘOVÁ, Anna. Třetí docentka university Karlovy. Ženský svět: list paní a dívek českých. 07.1929, 33(7-8).
CÍSAŘOVÁ KOLÁŘOVÁ, Anna. Zemřela Flora Kleinschnitzová. Knihovna: časopis Svazu českých knihovníků. Praha: Svaz českých knihovníků, 1947, 2(1-6), s. 1.
DAŇKOVSKÁ, Andrea. Knihovědkyně a literární historička Flora Kleinschnitzová (1891-1946). Bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2022.
Kleinschnitzová, Flora. Online. In: FF UK. Minerva – ženy v české a československé vědě do roku 1945. © 2026. [cit. 2026-09-16].