Dušan Cendelín

* 30.08.1943 Stanoviště

Působení: výtvarník a archeolog

Vizovický výtvarník-samouk, Dušan Cendelín, se od r. 1973 více než 25 let věnoval keramické tvorbě jako své umělecké profesi. Spolupracoval s manželkou Naďou Cendelínovou, absolventkou oboru výtvarného zpracování keramiky na SUPŠ v Uherském Hradišti, a ve svém díle často navazoval na tradiční hrnčířství.

Od r. 2004 se více věnuje grafické tvorbě, s níž experimentoval již na poč. 60. let. Začal linorytem a brzy přešel k dřevořezu, od r. 2010 tvoří pomocí monotypu a zajímá se i o grafiku počítačovou.

Autorovy práce mají jednoduchý dekor a odrážejí prověřené tvary, které jsou základem pro rozvinutí tvůrčí myšlenky. Abstraktní dřevořezy Dušana Cendelína jsou nadčasové a moderní a poutají pozornost svou mnohovýznamovostí. R. 2020 proběhla na vsetínském zámku výstava jeho grafických matric z dřevořezu, na kterou navázala výstava monotypů v galerii Stará radnice.

Dušan Cendelín se též věnuje regionální historii a vydal několik článků a publikací o pozemních komunikacích, historických stezkách a silnicích. Je rovněž autorem a beletristických knih esejů, povídek a vzpomínek, které jsou založeny na intimních výpovědích a vyšly v malém nákladu – Vymodulováno z reálu (2020), 111 659 slov: povídky a jiné texty (2021), Dozvuky (2021), Dům číslo popisné 62 (2022).

Zdroje a bibliografie:

Text: DioArt [online] | Městská knihovna Josefa Čižmáře Vizovice [online].
MÉHEŠOVÁ, Olga. Muzejní kukátko: Znepokojivé vize Dušana Cendelína. Valašský deník. 22.4.2020.
Fotografie: Dušan Cendelín.
Další informace: Cendelín Dušan. DioArt [online].
BURDA, Michal. Na vsetínském zámku vystavují matrice Dušana Cendelína. Valašský deník. 20.1.2020.
Dušan Cendelín. Městská knihovna Josefa Čižmáře Vizovice [online].
Dušan Cendelín: Matrice dřevořezu. Grafické matrice dřevořezu jako výtvarný artefakt. 19.1.2020-10.6.2020 [výstava]. Muzeum regionu Valašsko [online]. © 2023 [cit. 2023-01-04].
JURANOVÁ, Ivana. Svérázné monumenty z Vizovic – Dušan a Naďa Cendelínovi. Scan: časopis fakultní nemocnice a lékařské fakulty v Hradci Králové. 2011, č. 3.
MÉHEŠOVÁ, Olga. Muzejní kukátko: Znepokojivé vize Dušana Cendelína. Valašský deník. 22.4.2020.
MIKULAŠTÍK, Tomáš. Basta C. Zvuk. 2020, 45-47.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-1997. A-Č. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998, s. 256.

Výběrová bibliografie:

Horský hřeben jako dopravní prostor historické cesty z Podřevnicka k Lyskému průsmyku. Valašsko: vlastivědná revue. 2020/1, č. 44 (květen), s. 5-11.
Komunikačně významná lokalita Lomensko na střední Senici. Valašsko: vlastivědná revue. 2012/2, č. 29 (prosinec), s. 4-7.
V ateliéru: Naďa (*1945) a Dušan (*1943) Cendelínovi. Valašsko: vlastivědná revue. 2013/1, č. 30 (květen), s. 3 obálky.
Brněnský brod. Sedm glos k vývoji raně středověkého Brna z pohledu viatiky, Vlastivědný věstník moravský. 2009, č. 3, s. 311-328.
Hrádek typu motte na Žďársku. Vlastivědný věstník moravský. 2000, č. 1, s. 67.
Mařínské hradisko ve světle komunikačních souvislostí a fortifikačních anomálií. Vlastivědný věstník moravský. 2004, s. 285-297.
Moravská brána a „Helfštejnská křižovatka“ starých cest. Vlastivědný věstník moravský-Suplementun 3. 2018, č. 3, s. 81-90. (spoluautor Bolina)
Neznámá fortifikace na k. ú. Rudka, okr. Brno-venkov, v soustavě dalších lokalit podél linie zaniklé historické komunikace. Vlastivědný věstník moravský. 2017, č. 3, 232-243.
Nová pravěká lokalita u Vysokého Pole, okr. Zlín. Vlastivědný věstník moravský. 2007, č. 1, s. 37-40.
Nové objevy prehistorického osídlení ve Vizovických vrších a staré komunikace. Vlastivědný věstník moravský. 2000, č. 4, s. 377-385.
Novověké opevnění nebo keltská svatyně? K otázce datování tzv. Švédských šancí u Ludéřova na Olomoucku. Vlastivědný věstník moravský. 2007, č. 3, s. 306-309.
Ostrý vrch – hradisko kultury popelnicových polí se „satelitním“ sídlištěm u Vizovic. Vlastivědný věstník moravský. 2002, č. 3, s. 303-305.
Přechody Bílých Karpat z Moravy do Pováží: přesná lokalizace dopravních linií a moravské příhraniční fortifikace. Vlastivědný věstník moravský. 2010, č. 3, s. 297-315.
Staré stezky na Moravě – historická geografie a terénní výzkum. Vlastivědný věstník moravský. 2000, č. 3, s. 254-263.
Terénní průzkum zaniklé středověké komunikace na západním Brněnsku. Vlastivědný věstník moravský. 1999, č. 1, s. 48-57.
Vítězství utkvělých představ – Radan Květ: Duše krajiny, staré stezky v proměnách věků. Vlastivědný věstník moravský. 2004, č. 2, s. 199-201.
Zaniklé plužiny v Pooslaví na Třebíčsku. Vlastivědný věstník moravský. 1997, roč. 57, č. 1, s. 77-79.
Amatéři, profesionálové, moje žena a Schliemannův efekt (Skoroúvaha na skoroarcheologické téma). Archeologie Moravy a Slezska, 2003, s. 212-213.
Cesty. Archeologie Moravy a Slezska. 2004, s. 11-16.
Kompilace (Skoroúvaha na historiografické téma). Archeologie Moravy a Slezska. 2003, s. 210-211.
Paměť kamene a spečené valy. Romantismus a racionalismus (nejen) v archeologii. Archeologie Moravy a Slezska. 2004, s. 119-122.
Pravěká hradiska hlavního hřebene Vizovické vrchoviny v komunikačních souvislostech: polohy lokalit, polohy vstupů do hrazených areálů a vztah lokalit k doložitelným dopravním liniím. Archeologie Moravy a Slezska. 2018, s. 30-53.
Relikty dopravního pohybu v Hostýnských vrších a na Holešovsku: relikt dopravního pohybu jako archeologický objekt. Archeologie Moravy a Slezska. 2013, s. 5-18.
Lokalita Klenov v kontextu starých dopravních linií východní Moravy. Acta musealia. 2019, roč. XVII, č. 1-2, s. 36-53.
Trenčínská cesta. Jeden z významných historických pozemních spojů mezi východní Moravou a Povážím. Acta musealia. 2017, roč. XV, č. 1-2, s. 48-71.