Bohuslav Burian

Evangelický farář a uznávaný historik valašského protestantismu Bohuslav Burian se narodil v Kostomlatech pod Řípem v rodině zámečníka. Vystudoval gymnázium v Praze a teologii ve Vídni. Od r. 1916 působil jako bohoslovec a později jako vikář v Jasenné, r. 1921 byl zvolen farářem ve Stříteži nad Bečvou, kde působil až do r. 1947, kdy byl zvolen farářem vsetínského Horního sboru českobratrské církve evangelické. V letech 1942-1943 mu se službou ve sboru pomáhal v roli seniorátního diakona syn Ilja. Ve Vsetíně působil do r. 1959, poté odešel na odpočinek do Ratiboře, kde 2. března 1962 zemřel. Životní oporou mu byla manželka Hermína.

V letech 1936-1947 byl seniorem Moravskoslezského seniorátu, od 1. ledna 1946 členem synodní rady ČCE v Praze a v letech 1950-1956 náměstkem synodního seniora.  Mimo činnost duchovního se věnoval historii protestantismu na Valašsku. R. 1938 vydal ve Valašském Meziříčí knihu Toleranční kazatelé na Valašsku. Provedl také přepis deníku písmáka a zemědělce Jana Kočíba. Jeho syn Ilja Burian krátce před svou smrtí dopracoval a značně doplnil nevydaný otcův rukopis „Historie vsetínských sborů“, který se stal základem knihy Dějiny protestantismu na Vsetínsku vydané r. 1993.