Anděla Koluchová-Malinová

Narodila se na hornobečvanském fojtství jako prvorozená z devíti dětí Františka Maliny, pozdějšího dlouholetého starosty v obci, a jeho manželky Reginy, roz. Polanské. Po absolvování obecné školy pokračovala až r. 1903 v dalším vzdělávání, pokračovala v měšťanské škole ve Valašském Meziříčí a později studovala na učitelském ústavu. Po maturitě r. 1909 nastoupila jako učitelka nejprve v místní škole, během 1. světové války učila v údolí Kněhyňky. Učila se francouzsky a rusky, aby mohla pomáhat psát ženám dopisy jejich mužům na frontě. R. 1919 se provdala za bývalého hornobečvanského kaplana Jana Kolucha, který se vzdal kněžství a našel si místo redaktora v Českém deníku v Plzni. Po plzeňském pobytu působili oba na škole ve Stanovnici v Karolince (1921-1927), později ve škole v Jasence a na Vsetíně, kde byl její manžel nejprve učitelem a pak i ředitelem. Byl rovněž jednatelem Valašského národopisného sboru a v letech 1945-49 místopředsedou a předsedou okresního výboru.

Anděla Koluchová měla velmi blízký vztah k valašskému folklóru, napsala řadu článků , folklórních obrázků a přispívala do rozhlasových pořadů, např. Už sa fašank krátí – už sa nenavrátí, Velikonoční vzpomínání. Publikovala např. v Lubině a později v Novém Valašsku. Část jejích vzpomínek lze nalézt i v knize Jaroslava Štiky Lidová strava na Valašsku (1980).