Adolf Turek se narodil ve Vídni. Byl synem důstojníka císařské gardy. Rodina se záhy přestěhovala do Brna, kde absolvoval obecnou školu i gymnázium a poté obor historie a geografie na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také v r. 1936 získal doktorát filosofie. Poté nastoupil do historického semináře na Filosofické fakultě, rovněž vyučoval na gymnáziu v Židenicích. Od r. 1941 pracoval v Zemském archivu moravském v Brně, po druhé světové válce byl přeložen do Opavy. Vytvořil množství studií, článků a zpráv, které byly vydávány v historických a vlastivědných časopisech celé Moravy (mj. Kravařsko, Naše Valašsko).
Měl důvěrný vztah k oblasti Poodří, Novojičínsku a Bernarticím nad Odrou, kam tak rád po celý svůj život zajížděl. Jeho odborný a vědecký zájem se soustředil na historii Moravy. Sledoval národnostní problematiku v poněmčených oblastech severní Moravy. Pozornost věnoval zejména regionální historii, především 16. a 17. století, dějinám jednotlivých obcí, měst, církevní problematice – hlavně dějinám Jednoty bratrské, ke které jej pojil zvláště důvěrný vztah. Věnoval se také topografii. Po odchodu do důchodu byl výkonným redaktorem Vlastivědného sborníku okresu Nový Jičín. Zpracoval monografii o Hodslavicích, knihy o Starém Jičíně, Novém Jičíně a Frenštátu pod Radhoštěm.
Text: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2014 [cit. 2015-03-31].
Další informace: Adolf Turek: Fulnecko. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 2, s. 92.
Galerie osobností. Muzeum Novojičínska [online]. 2014 [cit. 2015-03-31].
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě: Su-Žv. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2011, s. 45.
SKUTIL, Jan. PhDr. Adolf Turek sedmdesátiletý. Vlastivědný věstník moravský. 1981, roč. 33, č. 1, s. 101.
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2000, s. 160.
Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. c2014 [cit. 2015-03-31].
Výběrová bibliografie: Archívní fond alodního velkostatku Valašské Meziříčí, Rožnov a Krásno. Archívní hlídka. Valašsko. 1967, roč. XI, s. 82-86.
Archívní materiál k dějinám Valašska ve Státním archívu v Opavě. Valašsko. 1959-1961, roč. VIII, č. 1, s. 97-98.
Co se dříve počítalo k Valašsku. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 3, 128-131.
Dva zajímavé doklady o Valaších ze 16. stol. Naše Valašsko 1943, roč. VIII, č. 4, s. 183-184.
Frant. Dobeš: Kniha o Stříteži. Naše Valašsko. 1948, roč. XI, č. 2, s. 94.
Jan Skrbenský z Hřiště na Fulneku a Dřevohosticích: dokončení. Naše Valašsko. 1940, roč. VI, č. 2, s. 72-81.
Jan Skrbenský z Hřiště na Fulneku a Dřevohosticích. Naše Valašsko. 1940, roč. VI, č. 1, s. 14-26.
Ještě o luterských farách na Valašsko-meziříčsku před Bílou horou. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 1, s. 29-32.
K dějinám Českých bratří na Valašsko-meziříčsku v době předbělohorské: I. Naše Valašsko. 1943, roč. VIII, č. 4, s. 156-162.
K dějinám Českých bratří na Valašsko-meziříčsku v době předbělohorské: II. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 1, s. 18-25.
K dějinám manského zřízení na panství brumovském v 15.-17. století. Naše Valašsko. 1948, roč. XI, č. 1, s. 3-12.
K historii markraběcích lén na Moravě se zvláštním zřetelem k Valašsku. Naše Valašsko. 1950, roč. XIII, č. 1 a 2, s. 76-84.
K životopisu portášského poručíka Dubského. Valašsko. 1965, roč. IX, s. 22.
Konec bratrských zborů v Místku a Rychalticích. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 4, s. 145-154.
Ladislav Vlčák, Zakládací listina obce Kozlovic z roku 1294. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 4, s. 191.
Od Ostravice k Radhošti. Literatura. Naše Valašsko. 1946, roč. IX, č. 3, s. 142-144.
Valašská léna pánů z Lipé. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 3, s. 116-117.
Ze starých hodslavských obecních účtů. Naše Valašsko. 1941, roč. VII, č. 2, s. 54-59.