Adolf Bogner

Spisovatel a dramatik Adolf Bogner se narodil ve Valašském Meziříčí – Krásně jako dvanácté dítě sklářského dělníka. Od pěti let pracoval ve sklárnách firmy Reich se svým otcem a sklářem se i vyučil. Už jako školák skládal hry pro bramborové divadélko a aktivně se účastnil společenského a kulturního života sklářské komunity. R. 1898 vydal básnickou sbírku Dělník zpívá, po jejím vydání byl nucen opustit sklářskou práci a vystřídal řadu zaměstnání, včetně krátkodobého obchodního podnikání. Po pražském setkání s hercem Mošnou se nakrátko stal statistou v Národním divadle a poté členem kočovné divadelní společnosti. Po návratu na Valašsko se nadále věnoval psaní dramat, která psal již od r. 1900 pro svou ochotnickou společnosti. R. 1904 hráli místní ochotníci jeho Cigánčinu pomstu a veselohru Paní revírníková a její Tony. Přispíval krátkými fejetony a básněmi do Novin zpod Radhoště a do dalších periodik. Za první světové války pracoval v lazaretu.

Adolf Bogner byl aktivním tvůrcem divadelních her pro Dramatický odbor Lidového domu, jehož byl i členem, který zahájil svou činnost v nově vybudovaném sále Lidového domu ve Valašském Meziříčí 21. srpna 1920. Jako velmi pohotový autor, reagoval na poptávku diváků, psal veselohry, frašky, sentimentální romantické příběhy, náboženské hry, sociální dramata i agitační hry proti pokrokářství a úpadku morálky, rovněž ovládal situační humor, hru převleků a milostných pletek. Celkem je autorem 53 dramat, které hrály mimo jiné divadelní scény Sokola a Orla. Některé z jeho her byly přeloženy do slovenštiny, jiné zase spolu s několika spolupracovníky předváděl ve vysílání ostravského rozhlasu. V Americe byly jeho hry hrány rodinám českých vystěhovalců a v americkém St. Louis mu vyšla i druhá básnická sbírka Výkřik uvolněné hrudi. Za druhé světové války nacisté jeho hry zakázali. Vydal také prózy Obrázky z rodného kraja a Z valaských kútú (obě 1943), napsané ve valašském nářečí, jimiž si získal velkou oblibu.