Rožnov pod Radhoštěm

Město leží 12 km východně od Valašského Meziříčí při úpatí Radhoště v nadmořské výšce 378 m. Na staré pečeti z r. 1594 je štít s hradbou a otevřenou bránou, na jejímž cimbuří je divoký kanec.

Původně se jméno Rožnov týkalo hradu, městečko neslo zdrobnělé jméno Rožnovec. Název se v historických pramenech objevuje ve tvaru Rosenow (1366), Roznaw (1403), hrad Roznow a městečko Roznowecz (1480), později německy Rosenaw (1633), Roznau (1751), Rožnau (1846), Rožnau am Radhost (1915). Přívlastek pod Radhoštěm byl připojen výnosem ministerstva vnitra r. 1913.

Historie

První jistá zmínka o městečku Rožnovec pochází z r. 1411, pravidelný půdorys napovídá, že bylo založeno během německé lánové kolonizace. R. 1615 se fojtství ujala vrchnost a byla ustanovena městská rada, Rožnov míval také hrdelní právo. R. 1516 čítal Rožnovec spolu s Tylovicemi 32 usedlých, r. 1667 bylo v Rožnově 26 selských gruntů a 55 chalupníků. Na Hradisku byl panský dvůr a r. 1717 bylo v Rožnově 13 velkých salaší a kolib a 25 pasek. R. 1755 bylo v Rožnově 149 domů, fara, škola a domek pastýře, z profesí byli nejvíce zastoupeni tkalci. R. 1796 byly v Rožnově zřízeny žinčicové lázně, r. 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav s vodními koupelemi. Lázeňští hosté bydleli v měšťanských domech, r. 1857 navštívilo Rožnov 357 a r. 1872 již 1 200 hostů. Před první světovou válkou navštěvovalo Rožnov 3 000 hostů.

Školství a farnost

O škole v Rožnově se prvně hovoří r. 1676, škola ale jistě existovala již v období předbělohorském. Nejstarší zmínka o katolickém faráři v Rožnově je z r. 1490, už v té době tu asi působili i nekatolíci. V polovině 16. století v Rožnově převládli luteráni a snad ještě r. 1616 byla fara v držení nekatolíků. Samostatná katolická fara byla v Rožnově založena r. 1666. R. 1900 bylo v Rožnově 2 939 katolíků, 46 evangelíků a 26 židů.

Hospodářství

K nejstarším zařízením průmyslového charakteru v Rožnově lze počítat mlýny z počátku 16. století, v  17. století vznikla z jednoho mlýna papírna. V polovině 19. století pronikl do Rožnova textilní průmysl, který navázal na domáckou výrobu plátna v Rožnově a okolí. Po r. 1850 byla v Rožnově dvě bělidla a úpravny plátna, Herliczkova úpravna plátna byla v provozu v letech 1861–1948. Největším textilním podnikem byla Brillova mechanická továrna na pletené a stávkové zboží z r. 1889. R. 1896 byla založena hospodářsko-lukařská škola a nedlouho poté vznikly další zemědělské organizace, r. 1918 lukařsko-pastevní jednota a r. 1920 výzkumná pícninářská a travinářská stanice. Velký význam pro Rožnov mělo otevření železničního spojení s Krásnem n. B. r. 1892.

R. 1900 byly součástí rožnovského velkostatku 3 dvory, 2 pily a pivovar, r. 1910 byly v obci tyto živnosti: barvírna, cukrářství, zlatník a hodinář, 2 holiči, 16 hostinců, 2 kameníci, kloboučník, 2 klempíři, 2 knihaři, kominík, 3 kováři, 13 krejčích a švadlen, 5 krupařství, 3 malíři a natěrači, 33 různých obchodů, 16 obuvníků, 5 pekařů, 5 prodejců tabáku, řemenář, 6 řezníků a uzenářů, soustružník, 7 stolařů, 5 tkalců, 2 zámečníci.

Dále zde byla Kantorkova koželužna, která měla v l. 1923–1949 charakter továrny. Po r. 1945 byla do Rožnova přestěhována továrna na výrobu jemných punčoch Elite Varnsdorf a pletárenské podniky se spojily v n. p. Moravskoslezské pletárny Rožnov, který byl r. 1967 přejmenován na n. p. Loana Rožnov. Papírna byla po znárodnění součástí n. p. Vratimovské papírny, pak se stala součástí n. p. Olšanské papírny. Na bažinatých pozemcích u vlakového nádraží vyrůstal od r. 1949 podnik Tesla, zaměřený na elektrovakuovou techniku. Lázně byly zrušeny r. 1960.

Společenský život

Do r. 1850 náležel Rožnov správě velkostatku Krásno, poté k obvodu okr. hejtmanství Valašské Meziříčí. V letech 1855–1868 zde sídlil samostatný tzv. smíšený okr. úřad, v letech 1869–1960 spadal Rožnov do politického okr. Valašské Meziříčí, poté do okr. Vsetín.

Kulturní a spolkový život v Rožnově byl od poloviny 19. století spojen s lázeňským ruchem. R. 1858 vznikl divadelní ochotnický spolek, r. 1862 čtenářský a vzdělávací spolek Občanská beseda a 1863 pěvecký spolek Tetřev. Koncem 19. století zde působily Katolicko politická jednota, Učitelský spolek (zal. 1874), Spolek pro okrašlování a pořádání zábav, Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1881), Hospodářský spolek (zal. 1883), o rozvoj tělovýchovy pečoval od r. 1890 rožnovský Sokol a Klub český turistů (1894).

Spolu s úpadkem lázeňského ruchu po r. 1918 poklesla i úroveň kulturního dění a k jeho oživení přispěl až rozvoj folklorismu a národopisných slavností, o který se postaral Valašský muzejní a národopisný spolek (zal. již r. 1911) a Valašské muzeum v přírodě (zal. r. 1925).

Po první světové válce vyvíjely činnost např. Jednota čs. obce legionářské (1921–1948), Selská jízda (1927–1946), Klub fotografů amatérů (1934–1948), Pohorská jednota Radhošť (1938–1951), v charitativní a sociální oblasti místní Čs. Červený kříž (1920–1952), Společnost katolického lidového domu (1922–1952), odbor Masarykovy ligy proti tuberkulóze (1928–1946), v hospodářské oblasti Sdružení chovatelů hovězího dobytka (1934–1951), Klub pěstitelů policejních a ušlechtilých psů (1937–1948) ad. R. 1946 bylo založeno Revoluční odborové hnutí, v jehož rámci působily národopisné soubory Radhošť a Javořinka a další soubory a kroužky.

Občanská vybavenost

1961 byl vystaven šedesátimetrový lyžařský můstek, dále vznikl rozsáhlý sportovní areál a areál pro sjezdové lyžování na svazích Soláně, k potřebám turistického ruchu kempy, hotely a množství soukromých a podnikových chat a rekreačních objektů.

S rozvojem průmyslové výroby nezůstala pozadu výstavba bytového fondu, v letech 1956–1960 bylo postaveno sídliště Záhumení, v letech 60. a 70. letech sídliště 1. máje a Dolní Paseky I. Projekt sídliště Jižní město už zůstal pouhým torzem, po r. 1990 převládla individuální výstavba rodinných domků. Od počátku 90. let probíhala rekultivace skládky odpadků na Kozákově, rekonstruováno Masarykovo náměstí a Nádražní ulice a upraveno koryto Bečvy po povodni r. 1997. K 1. 1. 2020 zde žilo 16 398 obyvatel.

Památky

Prvořadým turistickým lákadlem Rožnova p. R. je Valašské muzeum v přírodě, založené r. 1925, kde byl r. 1969 tzv. Valašský Slavín. V 60. let 20. století došlo k rozšíření muzea vybudováním tzv. Valašské dědiny, r. 1982 byla dokončena třetí část muzea, tzv. Mlýnská dolina.

Významnou archeologickou památkou je zřícenina hradu Rožnov na kopci Hradisko. Hrad vznikl na přelomu 13.–14. století a byl zbořen r. 1538. N náměstí jsou barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, nedaleko stojí barokní kostel Všech svatých, postavený v letech 1745–1764. V blízkosti někdejšího Lázeňského domu, přejmenovaného na Společenský dům, je pomník Františka Palackého z r. 1879.

Z poč. 50. let 50. století pochází roubená budova sboru českobratrské církve evangelické, ve městě je dále pomník T. G. Masaryka, památník osvobození a pamětní deska se jmény obětí 2. světové války.