Horní Lideč

Obec leží 18 km jižně od Vsetína v nadmořské výšce 465 m. V obecní pečeti z r. 1787 je nápis PEZET HORNIHO LICZE. Nejstarší název obce se v pramenech objevuje ve tvaru ves Lidcze Hornij (1518), Horni Litcze (1520), Horni Lidczy (1575), Horni Lydcze (1670), Ober Litz (1720), Ober Litsch (1751, 1885), Horno-Lič (1846), Litsch, Lideč (1872), Lič, Horní Lideč (1885). Název je nejspíše odvozen patrně od osobního jména Ľudek a znamená „ves Ľudkova”. Přívlastek Horní je na rozlišení od Dolní Lidče (dnešní Lidečko).

Historie

První zmínka o obci pochází z r. 1424, kdy náležela ke hradu Brumov. Počátkem 16. století byla Lideč součástí lenního statku Francova Lhota a uvádí se v ní fojtství a 2 dvory. R. 1549 byla ves připojena k brumovskému panství a r. 1663 při vpádu Tatarů byla poničena. R. 1670 bylo v Horní Lidči 31 usedlostí, z toho 8 bylo pustých, bylo zde 17 půlláníků a 6 čtvrtláníků. Od r. 1850 byla obec součástí politického okr. Uherský Brod, v letech 1949–1960 náležela do okr. Valašské Klobouky. R. 1960 se stala součástí okr. Vsetín.

Hospodářství

Horní Lideč byla převážně zemědělskou a pasteveckou, částečně pasekářskou obcí. V 19. století se v obci nacházela parní pila, která sloužila k výrobě nábytku firmy Kohn ve Vsetíně. Dále se pak v obci nacházel mlýn s pilou a cihelna, část obyvatel živila domácím prošíváním podešví na papuče. R. 1924 se v obci nacházel mlýn, pila, 2 hostince (1. s trafikou a řeznictvím, 2. se smíšeným zbožím), kovář a podkovář, 2 obchody se smíšeným zbožím, obchod s šindelem, 2 obuvníci, pekař a stolař. R. 1935 zde byly 2 hostince, kolář, kovář, mlýn s pilou, 3 obuvníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, 2 truhláři a zámečník.

Školství a farnost

Škola se v obci připomíná již r. 1788. Od r. 1825 byla škola v malém dřevěném domku, nová školní budova byla postavena r. 1877 a rozšířena byla v letech 1906 a 1939. R. 1925 se zde usadil řídícího učitel Jan Evangelista Trávníček. R. 1945 byla v Lidči zřízena měšťanská škola, která byla provizorně umístěna v domech německé kolonie. R. 1968 byl otevřen nový školní areál a přiškoleny jsou Valašské Příkazy, Pulčín, od vyšší třídy Lačnov, Lidečko, Střelná a Študlov. Od r. 1974 je obci zvláštní/praktická škola.

Spolky a občanská vybavenost

Horní Lideč je součástí římskokatolického farního obvodu Lidečko, na místě staré školy byl r. 1994 postaven kostel sv. Václava. Spolkovou činnost v obci zastupoval Sbor dobrovolných hasičů (1911), Sokol, Orel (1946–1948), nověji Myslivecká společnost, organizace Českého kynologického svazu, Spolek pro ochranu a obnovu památek (1999) a organizace Skaut. Od r. 1924 je v obci knihovna.

Po r. 1945 byla postavena řada rodinných domů a bytovek, zřízen vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, komunikace, kino, mateřská škola, sportovní stadion, tenisové hřiště, turistické informační centrum, zdravotnické středisko, lékárna, veterinární ambulance ad. R. 1994 byl v obci postaven dům s pečovatelskou službou. K 1. 1. 2020 zde žilo 1370 obyvatel.

Památky, zvyky a tradice

V obci se dochovala roubená sýpka s pavlačí z 19. století, dřevěná zvonice z r. 1711 a roubená studna. Dále je zde původní zástavba dřevěnými domky, kovárna, socha Matky milosrdenství z r. 1874, kamenné kříže z r. 1920 a Jubilejní kaple se zvonicí z r. 1929. V blízkosti architektonicky zajímavého kostela sv. Václava s věžovou zvonicí z r. 1994 se nachází památník obětí obou světových válek, památník padlých rumunských vojáků (3. 5. 1945) a památník obětí nesvobody z let 1948–1989. V obci je též chráněný 500 let starý dub a 300 let stará lípa. Od r. 2012 je velkým turistickým lákadlem Mechanický betlém. V obci se pravidelně koná Svatováclavská pouť, martinské hody, fašanky ad.