Dolní Bečva

Obec Dolní Bečva je vzdálena 4 km na východ od Rožnova p. R. a její katastr je výškově značně členitý, na severní hranici leží vrchol Radhoště (1129 m n. m.), střed obce je v nadmořské výšce 427 m. V obecní pečeti užívané na počátku 19. století byla stylizovaná květina – bodlák či pampeliška. Název obce se objevuje v historických pramenech ve tvaru Beczwa (1633), Under Beczwa (1675), Dolnj Beczwa (1846).

Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osídlováno od 2. poloviny 16. století, především rožnovskými měšťany a zámožnými sedláky z okolních vsí, kteří tu zakládali paseky. R. 1667 zde byl fojtem Mikuláš Bártek, jemuž patřil mlýn, dále 6 zahradníků s pozemky a 26 pasekářů, r. 1775 byl fojtem Jan Maléř, jemuž patřil mu les Kněhyně, mlýn a pila, dále 9 půlláníků, 28 čtvrtláníků a 25 domkařů. Rodu Maléřů patřilo fojtství od r. 1680.

V letech 1850–1960 náležela Dolní Bečva k politickému okr. Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855–1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okr. Rožnov p. R. Od r. 1960 spadá pod okr. Vsetín.

Většina obyvatel Dolní Bečvy byla katolického vyznání, r. 1900 zde bylo 1 575 katolíků a 20 evangelíků. Kostela zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému byl postaven r. 1906. Dolní Bečva spadala původně do obvodu katolické školy v Rožnově. První školní budova v obci byla postavena v r. 1837 v údolí Dolní Rozpité a byla v provozu až do r. 1981, kdy byla otevřena nová ZŠ. Druhá škola byla postavena r. 1886 v údolí Horní Rozpité, zrušena byla r. 1977.

Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, zvláště chov dobytka, dále plavení dřeva po Bečvě a práce v panských lesích. Ve 2. polovině 18. století byly v Horním Rozpitém (dnes trať Hutě) panské sklárny. Doplňkovým zdrojem obživy byla domácká výroba dřevěného uhlí, výroba loukotí a cementového zboží. Po 1. světové válce pracovalo mnoho žen podomácku pro pletařskou továrnu v Rožnově. R. 1924 byly v obci tyto živnosti: 2 porodní asistentky, elektrárna, 5 hostinců, 2 koláři, mlynář, obchod s cukrovinkami, obchod se dřevem, 4 obchody krupařské, obchod s máslem, obchod se smíšeným zbožím, obuvník, podkovář, 3 stolaři, 3 trafiky a výroba dřevěného uhlí a loukotí.

Působila zde řada spolků, např. odbor Národní jednoty (od r. 1914), Družina katolických zemědělců čs. (od 1923), místní Jednota čs. malozemědělců, domkářů a živnostníků (od r. 1925), Farní Charita (od r. 1928), Dělnická tělocvičná jednota (od r. 1931), Jednota Čs. Orla (zal. 1936), Svaz čs. mládeže socialistické (zal. 1937), Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny (zal. 1938), Sportovní klub (1940), Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1943) ad.

V 70. letech 20. století započalo budování občanské vybavenosti, postaveno bylo např. zdravotní středisko, kino, zřízena kanalizace, nákupní středisko a dům služeb. V 90. letech proběhla v obci plynofikace. K 1.1.2020 žilo v Dolní Bečvě 1881 obyvatel.

Na území Dolní Bečvy se na vrcholu Radhoště nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1896. Kříž před kaplí Cyrila a Metoděje byl postaven r. 1805, v blízkosti kaple je i známé sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška. Oběti 2. světové války připomíná pomník ve středu obce a pomník popraveného Hynka Tošenovského.