Obec Dolní Bečva je vzdálena 4 km na východ od Rožnova p. R. a její katastr je výškově značně členitý, na severní hranici leží vrchol Radhoště (1129 m n. m.), střed obce je v nadmořské výšce 427 m. V obecní pečeti užívané na počátku 19. století byla stylizovaná květina – bodlák či pampeliška. Název obce se objevuje v historických pramenech ve tvaru Beczwa (1633), Under Beczwa (1675), Dolnj Beczwa (1846).
Údolí Rožnovské Bečvy začalo být osídlováno od 2. poloviny 16. století, především rožnovskými měšťany a zámožnými sedláky z okolních vsí, kteří tu zakládali paseky. R. 1667 zde byl fojtem Mikuláš Bártek, jemuž patřil mlýn, dále 6 zahradníků s pozemky a 26 pasekářů, r. 1775 byl fojtem Jan Maléř, jemuž patřil mu les Kněhyně, mlýn a pila, dále 9 půlláníků, 28 čtvrtláníků a 25 domkařů. Rodu Maléřů patřilo fojtství od r. 1680. V letech 1850–1960 náležela Dolní Bečva k politickému okr. Valašské Meziříčí, s výjimkou let 1855–1868, kdy byla součástí tzv. smíšeného okr. Rožnov p. R. Od r. 1960 spadá pod okr. Vsetín.
Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, zvláště chov dobytka, dále plavení dřeva po Bečvě a práce v panských lesích. Ve 2. polovině 18. století byly v Horním Rozpitém (dnes trať Hutě) panské sklárny. Doplňkovým zdrojem obživy byla domácká výroba dřevěného uhlí, výroba loukotí a cementového zboží. Po 1. světové válce pracovalo mnoho žen podomácku pro pletařskou továrnu v Rožnově. R. 1924 byly v obci tyto živnosti: 2 porodní asistentky, elektrárna, 5 hostinců, 2 koláři, mlynář, obchod s cukrovinkami, obchod se dřevem, 4 obchody krupařské, obchod s máslem, obchod se smíšeným zbožím, obuvník, podkovář, 3 stolaři, 3 trafiky a výroba dřevěného uhlí a loukotí.
Většina obyvatel Dolní Bečvy byla katolického vyznání, r. 1900 zde bylo 1 575 katolíků a 20 evangelíků. Kostela zasvěcený sv. Antonínu Paduánskému byl postaven r. 1906. Dolní Bečva spadala původně do obvodu katolické školy v Rožnově. První školní budova v obci byla postavena v r. 1837 v údolí Dolní Rozpité a byla v provozu až do r. 1981, kdy byla otevřena nová ZŠ. Druhá škola byla postavena r. 1886 v údolí Horní Rozpité, zrušena byla r. 1977.
Působila zde řada spolků, např. odbor Národní jednoty (od r. 1914), Družina katolických zemědělců čs. (od 1923), místní Jednota čs. malozemědělců, domkářů a živnostníků (od r. 1925), Farní Charita (od r. 1928), Dělnická tělocvičná jednota (od r. 1931), Jednota Čs. Orla (zal. 1936), Svaz čs. mládeže socialistické (zal. 1937), Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny (zal. 1938), Sportovní klub (1940), Sbor dobrovolných hasičů (zal. 1943) ad.
V 70. letech 20. století započalo budování občanské vybavenosti, postaveno bylo např. zdravotní středisko, kino, zřízena kanalizace, nákupní středisko a dům služeb. V 90. letech proběhla v obci plynofikace. K 1.1.2020 žilo v Dolní Bečvě 1881 obyvatel.
Na území Dolní Bečvy se na vrcholu Radhoště nachází kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1896. Kříž před kaplí Cyrila a Metoděje byl postaven r. 1805, v blízkosti kaple je i známé sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška. Oběti 2. světové války připomíná pomník ve středu obce a pomník popraveného Hynka Tošenovského.
BALETKA, Tomáš. Dolní Bečva. Okres Vsetín. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7275-024-0.