Bystřička

Obec Bystřička se rozkládá 9 km severně od Vsetína v hlubokém údolí potoka Bystřice. Pečeť z r. 1748 má v kruhovém pečetním obraze dvě zkřížené lopaty a po jejich stranách hrábě a tesařskou skobu.

Obec se poprvé připomíná r. 1647, kdy byla součástí vsetínského panství. Vznikla pasekářskou kolonizací poddaných z Růžďky, z těchto usedlostí byla v polovině 17. století vytvořena samostatná ves Bystřička.  Název obce se ve starších pramenech uvádí v podobě Bistřitschka, Býstřička (1846), Bistrzitschka (1872) a je odvozen od jména potoka a znamená „bystrá, čistá, jasná voda“.

R. 1666 bylo v Bystřičce 151 obyvatel, bylo zde 11 chalup, z toho 2 chalupy s pasekami a 2 s mlýny. Řemesla zde vykonával výrobce pluhů, výrobce srpů, výrobce struhadel, bednář, kolář, 5 tesařů a 2 tkalci – z nichž jeden byl i střelcem (portášem) a hudcem, dále zde byli 2 hajní.

Obyvatelé Bystřičky se zabývali převážně zemědělstvím a dřevařstvím. Ve 2. pol. 19. století se někteří chalupníci živili domáckou výrobou kapesních nožů, loučí, provazů a dřevěného zemědělského nářadí. Kolem r. 1770 byl pod Klenovem vápencový lom a pece na pálení vápna. V 19. století mnozí z obyvatel odcházeli na sezónní zemědělské práce na Hanou. Větší pracovní příležitost se občanům naskytla v letech 1908–1912 při budování přehrady, která zasahuje do katastrů obcí Bystřička, Velká Lhota a Malá Bystřice.

Bystřička byla až do konce feudálního systému r. 1848 součástí vsetínského panství, v letech 1849–1855 a 1868–1909 byla obec součástí politického okr. Valašské Meziříčí, od r. 1909 náleží k politickému okr. Vsetín.

Bystřička byla jednou z obcí vsetínského panství, které r. 1781 přihlásily k evangelickému náboženství. R. 1900 bylo v obci 365 evangelíků a 93 katolíků.

Před vybudováním školy Bystřička náležela k obvodu farní školy v Pržně a později v Růžďce a děti se učily v domku čp. 20. R. 1884 byla vystavěna budova školy, která byla r. 1912 zvýšena o 1. poschodí. R. 1981 byla zrušena a obec byla připojena k obvodu školy v Růžďce.

V obci postupně vznikly tyto spolky: odbor Národní jednoty pro východní Moravu (1913), Tělocvičná jednota Sokol (1919), Čs. Červený kříž, Sbor dobrovolných hasičů (1936).

Po r. 1945 se v obci započalo opravami místních komunikací a od 50. let se rozvinula výstavba rodinných domků. Byla postavena nová budova železniční zastávky (1958), hasičská zbrojnice (1959), letní kino (1961), malé autobusové nádraží (1988) a prodejny. V okolí údolní přehrady Bystřička byla v l. 1945–1990 vybudována rekreační zařízení podniků a organizací, autokempy, letní stanové tábory a desítky soukromých rekreačních chat. Po r. 1990 byla v obci provedena plynofikace (1993–1995) a dokončen vodovod (1992). R. 1997 obec utrpěla velké škody při katastrofální povodni. K 1. 1. 2020 zde žilo 1020 obyvatel.